Jmenuji se Petr a již řadu let se zabývám prací s těžkou technikou. Od útlého mládí jsem byl fascinován různými bagry a nakladači. Byl jsem proto rád, že jsem se touto cestou mohl vydat ve své kariéře a nyní tak můžu dělat to, co mě baví. Má práce je mým koníčkem…

Jak to všechno začalo?

Už jako malý kluk jsem si s ničím jiným než s bagry a nákladními auty nechtěl hrát. Jakmile jsem někde zahlédl pracovat nebo jen stát takovýto stroj nebo automobil, nemohla mě od nich maminka odtrhnout. Strašně jsem si je zamiloval. Líbila se mi jejich neuvěřitelná síla ale taky preciznost a přesnost. Celý život jsem si přál pracovat někde v zemědělství, kde bych se k takovýmto strojům dostal.

Nicméně jsem nakonec vystudoval obor elektrotechnický. Na škole jsem se vůbec k velkým strojům nedostal a tak mi začali scházet. Moje první zaměstnání tedy bylo: strojník pro kolové a pásové rypadla a nakladače.

I když jsem se z počátku trochu bál, řekl jsem si, že to musím zkusit. Posadili mě do pásového minibagru značky Komatsu, kde jsem po několika hodinách přehazování hromady štěrku pochopil, jak stroj funguje. Byla to nádhera, takový pocit jako když malý kluk objeví pod Vánočním stromečkem hračku, kterou si velice přál. Po několika dnech jsem dostal praxi a mohl si konečně udělat strojnický průkaz. Práce s bagrem mě opravdu velice bavila.

Po dvanácti letech a velké spoustě „vyzkoušených“ strojů, kterých měl zaměstnavatel ve firmě hromadu jsem si ale řekl, že bych se mohl osamostatnit a splnit si tak další svůj sen.
Svůj první vlastní „bagřík“ jsem vybíral hodně dlouho, volba padla na minibagr Komatsu PC20 MR2. Je to velmi obratný a šetrný stroj, přitom však neztrácí sílu bagru. PC „dvacítka“ si například může dovolit kopat těsně kolem stěn budov díky své nulové otoči a možnosti vyosení ramene.